Brtnický hrádek

skryté kouzlo Českého Švýcarska
rys

Brtnický hrádek

Brtnický hrádek, nenápadná a přitom fascinující památka, se nachází na pískovcovém ostrohu nad Hlubokým dolem. Je to asi dva kilometry od obce Brtníky, v nadmořské výšce 375 m n. m. Tento nejmenší hrádek v oblasti Českého Švýcarska vznikl pravděpodobně ve 13. století, bohužel se nedochovaly žádné písemné záznamy. Odborníci ale předpokládají, že byl součástí obranného systému hranic za vlády Přemysla Otakara II. a sloužil jako strážní hrad. Později přešel do vlastnictví rodu Berků z Dubé.

stavební unikátnost hrádku

Hrádek tvoří dvě části, jsou oddělené průrvami a příkopy. Předhradí pochází ze středověku. Cestou do míst, kde opracované skalní bloky tvoří základy hradu, je nutno překonat čtyři skalní rozsedliny. Poslední byla uměle rozšířena a dosahuje hloubky osmi metrů.  Ústřední část tvoří především do skály vytesané podvalí – sklepení bývalé věže o rozměrech asi 4 x 5 metrů. Vrcholová plošinka tohoto skalního suku je plná různých tesaných lůžek po trámech bývalé, především dřevěné stavby.

I přesto, že byl Brtnický hrádek ze tří stran chráněn skalním srázem, zanikl ve 14. století.

Obrázek
rys

 

Obrázek
rys na snehu

Pro milovníky přírody

Brtnický hrádek je oblíbeným cílem turistů, k němuž dojdete po zelené trase z Brtníků. V létě nabízí krásné obdivuhodné výhledy a v zimě ledopády. Buďte opatrní, terén je místy náročný.

Cestou můžete zavítat také k lesní samotě Šternberk nebo na Soví vyhlídku. Nabízejí se zde další pohledy na přírodní krásy Českého Švýcarska.

Záhadná minulost

Podle archeologických nálezů zde byla objevena bambitka z 18. století. Na lesnické mapě z roku 1736 se hrádek dokonce objevuje pod názvem Loupežnický zámek. Tyto nálezy podněcují domněnky, že oblast byla kdysi spojena s činností loupežníků.

 

Víte, že… 

... v roce 2024 se v oblasti NP České Švýcarsko vylíhlo 20 mláďat sokola stěhovavého? Tyto dravce je potřeba stále chránit a během období jejich hnízdění dodržovat pravidla. Nepřítomnost vyplašených rodičů na hnízdě může vést k zastydnutí vajíček, případně k prochladnutí mláďat. Na opuštěných vajíčkách či mláďatech si také rádi pochutnají predátoři, např. kuna či krkavec. V současnosti již sokoli úspěšně hnízdí např. v Lužických a Žitavských horách, na Kokořínsku, v Jizerských horách, v Krkonoších, v Českém ráji i na Broumovsku či na Šumavě.

Víte, že… 

... staroegyptský bůh nebes, slunce a světla zvaný Hor je zobrazován jako sokol, případně jako muž se sokolí hlavou? Sokol se také stal erbovním zvířetem řady šlechtických rodů a byl (a stále je) vysoce ceněn mezi sokolníky.