Modřín opdavý
Jak už název napovídá, na podzim modřín shazuje jehličí. V podstatě se tím chrání a snižuje výpar vody.
Říká se mu také evropský (Larix decidua) a patří do rodiny borovicovitých. Kde je modřín vlastně doma, o tom se vedou v našich zeměpisných šířkách spory. Obvykle se uvádí Alpy a Karpaty, s ostrůvkovitým výskytem v severním Polsku.
U nás prý přirozeně roste, i když velmi omezeně, v oblasti Jeseníku. Výzkumy ovšem naznačují, že se běžně vyskytoval i v severních Čechách. Možná se mu dřív líbilo i v Českém Švýcarsku a Labských pískovcích. Kdo ví… Jinak je vysazován uměle a šlechtěn.
Modřín opadavý je statný strom a dorůstá až do výšky kolem 30 i 50 metrů. Kmen je obvykle rovný, ale někdy se mírně prohne. Až na výjimky má kmen průměr kolem jednoho metru. Pokrytý je šedohnědou až šedavou rozpraskanou borkou.
Koruna je v mládí úzce kuželovitá a časem se rozšiřuje. Větve má odstáté vodorovně, ale ve spodní části směřují konečky vzhůru. Modřín má rád světlo, čerstvý vzduch, a těžko snáší zastínění.
Všimněte si zajímavých, světle zelených, čtyři centimetry dlouhých jehlic. Vyrůstají ve svazečcích po 30 až 50 kusech na tzv. brachyblastech. Jde o zkrácenou větévku, kterou lze vidět i u některých ovocných stromů a u jehličnanů. Šišky jsou nerozpadavé a zralá semena jsou vybavena křidélkem.
Kořenový systém je zpočátku s hlavním kořenem, který se později větví a zakrňuje. Časem získává srdčitý tvar. V půdě je modřín pevně ukotven a velmi statečně odolává mrazu.
