Kyjovský hrádek
Žádné písemné zprávy o Kyjovském hrádku se do současnosti nedochovaly. Tento opevněný objekt býval nazýván různými jmény, například Horní Karlštejn či Pustý zámek. Název Kyjovský hrádek naznačuje, že se mohlo jednat o zříceninu hradu, který pravděpodobně ve 14. století založil rod pánů z Michalovic. Jeho hlavním účelem byla pravděpodobně ochrana obchodní stezky vedoucí z Čech do Německa.
Hrádek se nachází na pískovcovém skalním ostrohu, jehož stěny kolmo spadají do kaňonu řeky Křinice. Svou rozlohou je považován za největší skalní hrádek v oblasti Českého Švýcarska.
Podle posledních archeologických výzkumů se však zdá, že Kyjovský hrádek nesloužil jen jako opevnění, ale také jako sídliště pro těžbu a zpracování nerostných surovin. Na místě byla objevena pec a v okolí byly nalezeny zbytky přetaveného čediče a kovové vázičky.
Krajina tajemství a legend
Ať už šlo o zaniklý hrádek nebo sídliště, místo je opředeno mnoha příběhy a legendami. Podle jedné z nich se zde na čas usadili loupežníci, kteří dělali problémy místním pánům. Kvůli těžko přístupnému terénu bylo však obtížné se jich zbavit. Další pověsti mluví o ukrytém pokladu, který má být v okolí hrádku schován. Šťastlivcem prý bude ten, kdo spatří bílého jelena, jenž se zde podle pověstí občas zjevuje.
Neodmyslitelnou postavou oblasti Českého Švýcarska je Ferdinand Náhlík, lesník a autor jednoho z prvních průvodců krajinou tajemství. Při návštěvě Informačního centra Na Saule se můžete těšit na stálou expozici Tajemství Ferdinanda Náhlíka, která nevšedním způsobem člověka vtáhne do hry.
Kyjovský hrádek je nejlépe dostupný během letních měsíců. Na místo se dostanete po žlutě značené trase z Krásné Lípy, kde se napojíte na Köglerovu naučnou stezku. Cesta k hrádku zahrnuje několik kamenných schodišť, úzkých chodníčků, a dokonce i žebříků, což ji činí poměrně náročnou. V zimních měsících mohou výstup výrazně zkomplikovat sníh a led, proto se doporučuje zvýšená opatrnost.
Od zapomnění k turistické oblibě
Od zapomnění k turistické oblibě – Kyjovský hrádek byl od poloviny 15. století opuštěn, ale v 19. století se z něj, díky zájmu romantických objevitelů, stalo opět vyhledávané místo. Dnes přitahuje dobrodruhy i milovníky historie a přírody. Ať už jej navštívíte kdykoli, je jisté, že v sezóně zde sami nebudete.
VÍTE, ŽE...
... v oblasti Českého Švýcarska se kdysi lidé věnovali rozmanitým řemeslům? Jedním z nich bylo uhlířství. Milíř, možná méně známý pojem, byla kruhová stavba, kterou zruční uhlíři používali k výrobě dřevěného uhlí. Toto uhlí nebylo důležité jen pro každodenní život, ale také například pro kováře a další řemeslníky, kteří jej potřebovali při zpracování kovů.
VÍTE, ŽE...
... na území Českého Švýcarska lze nalézt také pozůstatky dehtářské pece? K čemu sloužila? Tento zaniklý obor, známý jako kolomaznictví, spočíval ve výrobě dehtu z pryskyřice, která se zpracovávala v terpentýnovém oleji. Výsledné mazivo, tzv. kolomaz, mělo široké využití, a to v tesařství, stavitelství, zemědělství, ale také v ranhojičství. Později dokonce nacházelo své místo i v kosmetice.
Ze života Národního parku České Švýcarsko