Kočka Divoká

neobyčejná kočka, kterou jen tak nezahlédnete
Kočka divoka
Obrázek
kočka divoká

Kočka divoká

Vyskytuje se různých částech světa, včetně Evropy, Asie a Afriky. Dřív kočka divoká žila na celém území Česka. Z doložených záznamů je zřejmé, že poslední exemplář byl zastřelen v roce 1952 v oblasti Krušných hor. U nás se objevuje velmi ojediněle. V současnosti se například vyskytla třeba v roce 2011 na Šumavě.

Podle záznamů z fotopastí se mihla v roce 2022 i na území Národního parku České Švýcarsko. 

 

Jak na první pohled rozeznat kočku divokou (Felis silvestris) od kočky domácí? Pro laika, který nemá trénované oko odborníka, je to obtížný úkol. Zkusme si divokou kočičku trochu popsat.

Je v první řadě o něco větší a mohutnější než běžný domácí mazlíček. Její tělo může měřit až 80 cm a vážit až 9 kilogramů.

Výrazným poznávacím znamením je tmavý „úhoří“ pruh na hřbetě, který končí u kořene ocasu. Zbarvení kočky divoké hraje barvami v odstínu šedohnědém až šedožlutém. Tělo, nohy a ocas jsou pokryté pruhy. Počet pruhů je menší, než kolik jich má na sobě kočka domácí. Ocas je huňatý s tupou špičkou. 

Obrázek
Kočka divoka

 

Kočka divoká je spíš noční tvor a loví malé savce, ptáky a další drobnou zvěř. Vyhledává úkryt v podobě skalních rozsedlin nebo dutin ve starých stromech především v listnatých a smíšených lesích.

Páření probíhá na přelomu zimy a jara. Samice láká samce hlasitým mňoukáním. Když se zadaří, po 65 dnech může přivést na svět 3–5 koťat. Geny často ovlivňuje tzv. hybridizace. V podstatě to znamená „pletky“ s kočkou domácí.

Obvykle se kočka divoká dožívá 12 let.