Jedle bělokorá
Jedle bělokorá (Abies alba) je statný jehličnatý strom z čeledi borovicovité (Pinaceae), který je původní ve střední a jižní Evropě.
Jen tak ji nepřehlédnete. Přeroste smrk i modřín, a to do výšky až 60 metrů. Aby se udržela pevně na místě, má kulový kořen, který dovede čerpat vodu z hlubších vrstev půdy, což je důležité pro oblast výskytu v podhůří a v horách. Vyžaduje vlhkou, hlubší půdu a snáší i zastínění.
Kmen jedle bělokoré je přímý a válcovitý, s hladkou bělošedou kůrou v mládí, která se v pokročilém věku stromu mění v šedavou a šupinatou.
Jedlové dřevo je odolné vůči vodě. Proto obohacuje třeba základy mostů či jezy.
Koruna je kuželovitá a později tvar mění na válcovitý. Časem se na vrcholu tvoří tzv. čapí hnízdo. Spodní větve rostou vodorovně, zatímco horní mívá strom mírně vyvýšené.
Jehlice mohou být až tři centimetry dlouhé. A jak jim to ladí barevně? Svrchu jsou tmavě zelené a spodní strana má dva bílé proužky.
Šišky mají délku 10 až 30 centimetrů, nevisí dolů, ale rostou hrdě a vzpřímeně. Při zrání praskají, rozpadávají se na stromě a uvolňují okřídlená semena.
Jedle umí stabilizovat okolní ekosystém a poskytnout úkryt zvěři. Může se dožít 300 až 400 let.
Jedle bělokorá se vysazuje v parcích a zahradách, a někdo má rád jedličku jako vánoční stromeček.
