Voštiny
Velká část Českého Švýcarska je tvořena usazenými horninami – křemennými pískovci. Díky tomu můžeme pozorovat různorodé tvary povrchů. Jedním z nich jsou tzv. voštiny. Vlastně se jedná o jamkovité prohlubně ve svislých a převislých skalních stěnách. Ty se občas objevují i v čediči, nebo na jiném pórovitém povrchu.
Jde o geomorfologický jev, který se obvykle vyskytuje na rozsáhlých plochách skal. Někdy procesu napomůžou minerály v hornině. Rozrušují se rychleji než jiné, což vede k vytvoření prohlubní. Jindy zase významnou úlohu při jejich vzniku hraje srážková a podzemní voda, prosakující horninou.
Voštiny bez skalních kůr mohou být - sférické, kukaňovité, rombické, sklípkovité, reorientované a přestavěné. Voštiny s významným podílem skalní kůry mohou vystupovat ze skal jako bubliny, vosí hnízda, uši, kroužky nebo trojrozměrné mřížky.
Voštin si lze všimnout i u moře. Pórovitá hornina do sebe natahuje vlhkost, sůl a další minerály. Během krystalizace mění svůj objem a tím mění i skálu. Sůl skálu dokáže roztrhat.
V Česku mnohdy stačí změna vlhkosti v noci nebo přes den. Ovlivní to proces zvětrávání.
Co je pro vznik a zánik voštin nebezpečné? Budete se asi divit, ale je to člověk a jeho jednání. Během sportovních aktivit jako je horolezectví se občas stane, že člověk nevědomky část voštiny ulomí. Bohužel i běžní turisté na ně často sahají, ulamují je a berou domů jako suvenýr.
