Smírčí kříž
Takzvané smírčí kříže jsou drobné kamenné monolity, které vznikaly jako součást odčiňování závažných trestných činů, typicky zabití či vraždy. Jejich označení vychází ze středověkého „smíru“ – tedy dohody mezi viníkem a pozůstalými po oběti. Tento institut se užíval přibližně do 16. století, kdy ještě neexistovalo pevně zakotvené trestní právo v dnešní podobě a soudy často umožňovaly mimosoudní vyrovnání.
Když došlo k usmrcení člověka, mohl se pachatel s žalující stranou dohodnout na tzv. smírčí smlouvě. Ta stanovovala několik povinností, jejichž splněním byla vina symbolicky i právně odčiněna. Nejčastější podmínky zahrnovaly:
- zaplacení peněžního odškodného rodině oběti (tzv. „hlavní peníze“),
- kajícná pouť na určené poutní místo,
- darování určitého množství vosku do kostela,
- zajištění zádušních mší za zesnulého,
- a v některých případech také vztyčení kamenného kříže na místě, kde k tragédii došlo.
Smírčí kříž měl více významů: byl připomínkou oběti, důkazem smíru mezi stranami, varováním ostatním a někdy i součástí duchovní očisty viníka. Zpravidla býval tesaný z jednoho kusu kamene, bez nápisu nebo s jednoduchým symbolem (například nástroje vraždy – meč, kuše, nůž).
Dochované kříže v Českém Švýcarsku
Na území dnešního Českého Švýcarska se několik těchto křížů stále dochovalo, i když většina pochází až z pozdějších staletí a nemá již přímou vazbu na trestní smír. Přesto často nesou lidovou pověst o neštěstí nebo násilné smrti. Mezi známější patří:
Riedlův kříž mezi Srbskou Kamenicí a Růžovou – připomíná údajnou vraždu nebo tragickou událost spojenou s místním mlynářem.
Dietzeho kříž na Novém Světě u Růžové – pravděpodobně novověký kříž, opředený pověstí o nešťastné lásce nebo konfliktu.
Engelův kříž v Brtníkách – tradičně spojován s hospodskou rozepří nebo dávnou smrtelnou nehodou.
Stübelův kříž u stejnojmenné osady – dnes často chápaný jako památník tragické události, i když původ je spíše symbolický.
