Skalní řícení
Významným momentem při vzniku jedinečné krajiny Českého Švýcarska a Labských pískovců bylo svrchnokřídové moře (křída – poslední období druhohor), které v souvislosti s celosvětovým zdvihem mořské hladiny pokrylo zdejší území před více než 90 miliony let.
Moře postupem času ustoupilo a písek se pomalu usazoval. Vlivem tepla, tlaku a dalších důležitých faktorů se z písku stala pevná hornina zvaná pískovec.
Pískovec je sice pevný, ale zároveň podléhá erozi a zvětrávání. Jeskyně se v oblasti Labských pískovců tvořily a tvoří jinak, než je to v případě Českého či Moravského krasu, kde hlavní roli sehrála voda.
My se tu setkáváme s tzv. pseudokrasovým jevem. Na rozdíl od klasických krasových jeskyní, které se formují působením vody, se tu jeskyně vytvořily řícením skal. Skalní bloky se někdy seskupí tak, že vytvářejí průchozí tunely a komory. Zářným příkladem je jeskyně Klenotnice. Pokud jste ji ještě nenavštívili, měli byste to rychle napravit. Skalní amfiteátr s malým nádvořím, obklopeným skalami dosahujícími až 20 metrů, připomíná divadelní kulisy. Dominantou je drobná převisová jeskyně, která svým tvarem připomíná schránku na cennosti.
Proces řícení skal se dá přirovnat ke kostkám domina, které úplně nespadly, ale opřely se o sebe.
